|
|
Hormony a jejich přítomnost ve složkách životního prostředí
Sučková, Tereza ; Dvořáková, Petra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat problematiku výskytu hormonů v životním prostředí a podat přehled o dostupných metodách jejich stanovení. Práce obsahuje přehled hlavních skupin hormonů rozdělených dle jejich chemické struktury, základní údaje o vlastnostech vybraných hormonů, přehled o jejich zdrojích a vlivech na životní prostředí. Další část je věnována metodám stanovení hormonů v jednotlivých složkách životního prostředí a vypracování standardního operačního postupu pro stanovení estrogenů v povrchových vodách.
|
|
|
Ekotoxicita látek s hormonálním účinkem
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá osudem a ekotoxicitou vybraných látek s hormonálním účinkem v životním prostředí. Jsou to nejen látky ze skupiny steroidních hormonů, které jsou pro tento účinek vyráběny, ale také mnoho xenobiotik, které tento účinek vykazují. Jedná se o látky, které různými mechanismy narušují endokrinní systém. Mohou způsobovat feminizaci, maskulinizaci, narušení reprodukce aj. Z hlediska chemické struktury patří do skupiny ftalátů, polychlorovaných bifenylů, pesticidů, těžkých kovů a dalších. Byl hodnocen dopad těchto látek především na vodní ekosystém, který se ve většině případů stává jejich konečným rezervoárem.
|
|
|
Stanovení hormonů v odpadních vodách
Zouharová, Kamila ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená teoretická a praktická studie byla zaměřena na problematiku jedné skupiny léčiv, tj. hormonů. V prezentované studii byly podrobně charakterizovány hormony jako léčiva, případně jako léčebné prostředky a rovněž způsob jejich působení na lidský organismus. Další podstatná část této studie byla zaměřena na zhodnocení výskytu estrogenů v životním prostředí a na jejich možný vliv na vodní ekosystém, zejména na odpadní vodu. V poslední části byla podrobně zpracována analytická problematika stanovení hormonů, kde byly uvedeny preanalytické i analytické postupy, tj. metody izolace hormonů z odpadní vody a rovněž metody jejich finálního stanovení, které byly převážně založeny na separačních postupech.
|
|
|
Posouzení účinnosti úpravny pitné vody prostřednictvím ekotoxikologických testů a screeningové analýzy
Nývltová, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
S neustálým nárůstem znečištění životního prostředí se zhoršuje kvalita povrchové vody, která je technologickými procesy upravována na vodu pitnou, a je proto nutné klást zvýšené nároky na účinnost těchto technologických procesů a jejich případnou inovaci. Vzhledem k tomu, že surová voda je kontaminována různými druhy polutantů, je pro zajištění kvality nezbytné průběžně kontrolovat pitnou vodu dodávanou do veřejné distribuční sítě. Úpravny pitné vody stále nejsou schopny surovou vodu upravit dokonale, ale pouze eliminovat její znečištění na normami akceptovatelnou míru. Zejména z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla kvalita pitné vody pravidelně kontrolována a zároveň posuzována účinnost jednotlivých technologických procesů úpravy pitné vody. K tomu mohou sloužit screeningová analýza nebo popř. ekotoxikologické testy. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku účinnosti technologických procesů úpravy pitné vody. V rámci experimentální části byly v úpravně vody v České republice odebrány vzorky surové vody a vzorky vod po všech separačních stupních, které byly podrobeny ekotoxikologickým testům a screeningové analýze. Na základě provedených ekotoxikologických testů na organismech Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri můžeme předpokládat tvorbu škodlivých chlorovaných vedlejších produktů, což se projevilo téměř 100% mortalitou organismů T. platyurus. Z výsledků screeningové analýzy realizované po extrakci vzorků metodou SPE pomocí přístroje HPLC/MS vyplývá, že nejúčinnější metodou pro odstranění hormonálních látek je ozonizace.
|
|
| |
|
|
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
|
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cirkadiánní systém a reprodukce
Hrubá, Anežka ; Lužná, Vendula (vedoucí práce) ; Ladislavová, Lucie (oponent)
V závislosti na střídání dne a noci si savci vyvinuli vnitřní hodiny, tzv. cirkadiánní systém, který napomáhá synchronizovat fyziologické pochody s vnějším prostředím. Cirkadiánní systém je hierarchicky uspořádán. Centrální hodiny sídlí v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN). Hlavním signálem pro nastavení hodin k vnějšímu času je světlo, které do SCN vstupuje skrz sítnici oka. SCN komunikuje s periferními oscilátory v ostatních orgánech a tkáních našeho těla pomocí hormonálních signálů a synchronizuje tak celou řadu fyziologických pochodů. Cirkadiánní rytmy můžeme nalézt také v pohlavních orgánech. Na molekulární úrovni jsou hodiny řízeny tzv. hodinovými geny. Zjišťuje se, že cirkadiánní systém má zásadní dopad na reprodukci savců. Vliv tohoto systému se projevuje od rytmické exprese hodinových genů v pohlavních orgánech a hormonech jimi uvolňovaných, přes úspěšnost rozmnožení, pokud hodiny fungují správně, až po problémy s reprodukcí, jestliže správně nefungují. Z pohledu pohlaví můžeme nalézt v SCN několik rozdílů mezi ženami a muži. Stejně tak existuje v průběhu života řada odlišností mezi ženami a muži v chronotypech. K biologickým rytmům se řadí také cirkanuální rytmy, které se podílejí na načasování reprodukce ve vhodném období v roce. Podle délky březosti se tak zvířata páří v...
|
|
|
Regulation of insect pheromone biosynthesis
Halmová, Martina ; Pichová, Iva (vedoucí práce) ; Valterová, Irena (oponent)
Feromóny sú zlúčeniny vylučované hmyzom a stavovcami, ktoré špecificky modulujú správanie rovnakého druhu. Na základe ich role sú feromóny klasifikované do rôznych typov ako: spúšťacie feromóny, primárne feromóny, pohlavné feromóny, agregačné feromóny, poplašné feromóny a stopovacie feromóny. Hmyzie feromóny sú prchavé látky skladajúce sa z alkoholov, aldehydov, ketónov, aromatických zlúčenín a izoprenoidov. Biosyntéza feromónov zahŕňa metabolické dráhy mastných kyselín a izoprenoidov. Biosyntéza feromónov musí byť precízne regulovaná, pretože feromonálna zmes má definované pomery a chemické štruktúry. Hlavným cieľom mojej práce je zosumarizovať publikované poznatky o biosyntéze hmyzích feromónov a jej regulácii s tým, že bude kladený dôraz na pohlavné feromóny. Pozornosť bude venovaná tiež biotechnologickému potenciálu feromónov pri cielenej kontrole škodcov s využitím enzýmov vyskytujúcich sa v biosyntéze feromónov.
|
|
|
Adaptace matky na těhotenství v závislosti na pohlaví plodu
Nekolová, Denisa ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Roberts, Kateřina (oponent)
Těhotenství pro matku představuje období velkých tělesných změn a přestaveb. Ke zdárnému průběhu gravidity slouží matce fyziologické adaptace, zahrnující hormonální a imunologické změny, a adaptace behaviorální. Odlišné projevy těchto změn lze však pozorovat v závislosti na pohlaví plodu. Zatímco lidský choriogonadotropin dosahuje vyšších hodnot v těhotenství s ženským plodem, koncentrace testosteronu je naopak vyšší v přítomnosti plodu mužského. Zároveň byly v přítomnosti mužského plodu odhaleny zvýšené hladiny prozánětlivých interleukinů. Nejednotné výsledky s ohledem na pohlaví potomka však přináší oblast zkoumání hladin kortizolu a progesteronu. Neméně důležitou roli hrají v ochraně embrya také adaptivní protektivní mechanismy. V souladu s tím, že zvýšenou ochranu by měl vyžadovat zranitelnější mužský plod, byla pozorována i zvýšená míra znechucení u matek očekávajících chlapce. V případě těhotenských nevolností byla ovšem jejich zvýšená míra opakovaně reportována u matek čekajících dívky. Hlubší porozumění těchto mechanismů by tak mělo být předmětem dalších studií.
|
host ::
RSS.